Reklama
 
Blog | Petr Bažant

Asi se naučím kouřit.

Ano, na stará kolena se chci naučit kouřit. Tedy, alespoň, ač nekuřák, dostávám stále častěji chuť na cigaretu. Zvlášť když čtu, jak agentura AAA udělala výzkum pro deník BBB a  výsledkem je, že už více než polovina obžanů ČR si přeje zákaz kouření v restauracích. A v dalších řádkách se pak odvozuje, jak je to fajn pro přijetí nového protikuřáckého zákona, který to konečně zatrhne.

Jistě, na to mi moji známí namítnou: 'Ty, holt, se vždycky musíš stavět proti většině. Jen abys byl vidět. Ale dyť je to rozumný,  přeci víš jak to kouření ničí zdraví!'. Na to nezbývá než si zapálit.

Ale vážně. Nejvíc mi vadí to strkání nosu do tak čistě privátní věci, jako je chození do hospody. Alespoň já tam chodím dobrovolně. Otevřu dveře nakouknu, nasaji vzduch, zjistím nadměrnou zahulenost, a jdu dál. Tak pokračuji, dokud nenajdu hospodu s vyhovující koncentrací cigaretového kouře.   Na to se dá namítout, že si při dnešním stavu věcí asi nevyberu a půjdu spát žízniv. — Ano to je možné. Nezbývá mi než se stím smířit a žízni se bránit zakoupením piva lahvového.  Udělá-li to více lidí, pak v hospodách klesnou tržby a možná někoho napadne otevřít si hospodu nekuřáckou. 

Jádro toho, co mě irituje je to totiž v tom, že hospoda vůbec není veřejný prostor (ve veřejném prostoru zákaz kouření snesu),  je to prostor čistě soukromý.  Já tam pouze chodím na návštěvu, zrovna tak jako k někomu domů. Podnikatel (česky hospodský) si tam může dělat co chce: kdyby si vzpoměl, že ten kdo tam chce jít, musí třikrát mávnou levou nohou k jiho-jiho západu, jinak že nebude vpuštěn, je to jeho věc. A argument, že jit existují jistá ztížení  v tomto podnikání, jako například hygienické předpisy a kontroly ohledně čistoty v kuchyni je sice správný, ale týká se to něčeho zcela jiného pro aktuálního zákazníka nezjistitelného — nemůže si provést bakteriologický rozbor jídla. Naproti tomu čuchnout si jak je zahuleno si každý může hned.

Reklama

 Proti kouření se dá postupovat různými kampaněmi, přesvědčováním, osobním příkladem etc. Dovedu si představit, i nějáký ten městký příspěvěk na kulturní nekuřáckou kavárnu. Špatná by nemusela být aktivita zdravotnícho pojišťoven, ty snad vynakládájí nějaké ty koruny na léčení chronických kuřáků. Dalo by se určitě najít spousta věcí jak odradit od cigarety, rozhodně tomu ale nepomůže usměrňovat zákonem chování jedinců na tak soukromém prostoru jako je restaurace. Dnes se bude zakazovat kouřit v hospodách, zítra doma, pozítří bude kouření trestným činem všude. Pak přijde na řadu alkohol, pak ponocování…