Reklama
 
Blog | Petr Bažant

Ještě k Američanům na měsíci

Je to čtyřicet let, co jsem ze  zahrady domu, kde jsme měli postavený stan, sledoval přes okno televizi. Bylo to na dovolené v Jugoslávii, mě byli čtyři a  snad si to pamatuji dobře. Je noc, vidím to okno rámované listy fíkovníku, za ním černobílou televizi a v ní neforemné monstrum vzdáleně se podobající člověku, jak dělá malý krok pro člověka a velký pro lidstvo.

Jelikož se jedná o celkem ranné dětství — nedovedu určit jinou konkrétně časovanou vzpomíku z tohoto období –, jde spíš než o vzpomínku o imprint. Okolnostmi jsem byl vyzván zapsat si to takto dokonale a celkem bez souvislosti do paměti. Těmi okolnostmi byla pravděpodobně atmosféra okolí, jak si dovozuji dle vyprávění mých rodičů. Protože právě oni sledovali něco, čemuž oproti mě rozuměli a  vyvolali v mém ještě celkém hladkém mozku tak silný impulz, že si na to vzpomínám i dnes.

A dnes ráno jsem si to dal dohromady s jinou mou vzpomínkou, asi o deset let mladší, která pochází z nechutného prostředí základní školy, z hodin ruského jazyka. Měli jsme vytvořit referát (tj. pojednání v ruském jazyze) o letech do vesmíru. Dá rozum, že když se tenkrát v socialistické škole mluvilo o letech do vesmíru, mluvilo se o právě jen o úspěšných letech sovětských kosmonautů. Neúspěšné lety sovětských kosmonautů neexistovaly a také  neexistovaly uspěšné lety nesovětských kosmonautů. Už při zadání referátu, kdy soudružka učitelka ruštiny pěla povinné ódy na úspěchy sovětských kosmonautů, řekl jeden propadlík trávící školní rok právě v naší třídě: "Stejně byli na měsíci první Američani". Byl za to vyhozen ze třídy a ke své spokojenosti strávil zbytek hodiny na chodbě. A já si  při tom vybavil tu noc mého dětství  a řekl jsem si: ano, je to tak.

Pak jsem se poprvé a naposled pořádně připravil na hodinu ruského jazyka. Nastudoval jsem historii a okolnosti toho jak Američané dobyli Měsíc, přeložil do ruštiny a nechal si to opravit (spíše celé znovu přepsat) starší sestrou. Jelikož jsem patřil k těm, jejichž nelepší známka z ruštiny byla čtyřka, byl jsem vyvolán skoro nakonec. Přednesl jsem, dle hodnocení soudružky učitelky, překvapivě dobře připravený referát, tedy co s jazyku týče. Co se týče obsahu, prý naprosto nevhodný. Ptal jsem se proč, vždyť  zadání bylo jen dobývání vesmíru. Odpověď byla typické mlžení a blábolení o amerických militantních imperialistech. Ale jelikož jsem byl jazykově dobře připraven, dostal jsem milost a nebyl jsem klasifikován. A byl jsem spokonen, protože taková byla doba. 

Reklama

Tolik moje vzpomínka na Apollo 11. Stejně bych to rád viděl skrz to okno znovu.