Doporučil mi ho jeden teenager, co mi přes léto pomáhal bourat a stavět. Že je to fakt vono. Tak jsem si to pustil. Po chvíli jsem to prohlásil za nudné road movie, kde je ale alespoň jsou pěkné záběry na krajinu. Teprve, při titulcích jsem zjistil, že jde o zfilmované zápistky kubánského revolucionáře. A vysvětlila se mi přeupřímná povaha hlavního hrdiny s jeho neuvěřitelně zaujatě-soucitně-přemýšlivými pohledy na chudé. A došlo mi, že v mém socialistickém mládí jsem tolik podobných film už viděl — jen naštěstí dalko blbějších.
Ten film je dokonalou lží, ač třeba záběr po záběru odpovídá skutečnosti. Měl by přínos, tehdy, pokud by něco nového přinesl – třeba pokus o vysvětlení, proč se z mladého zapáleného lékaře stal strůce koncentračních táborů. Konstatovat jen, že bojovník za spravedlivější společnost, by soucitný, šlechetný, odvážný etc., je trochu málo. Čekal bych zápletku, váhání, pokus o nové vysvětlení. Film bohužel zůstává na úrovni hagiografického kýče, a to přes jeho dobré řemeslné zpracování. Doba ale takové filmy asi chce. Možná se dočkáme filmu, kde bude hlavní hrdina Adolf Hitler vykreslen jako milované dítě, se šestými narozeninami hlavního hridny film skončí.